Den desátý – lyžovačka

5 dní jsme tu čekali na lepší počasí abychom si tu někde zalyžovali a jelikož, v naší průzkumnické anketě „ahoj, jak se máš, rád tě poznávám, odkud jsi? Kde se ti tady nejlépe lyžovalo“, vyhrál ski areál zvaný Cardrona, neváhali jsme navštívit právě ji. Už dva dny předem jsme si zarezervovali lístky do autobusu a zároveň skipasy.

Takže čtvrtek 18.8. = Ráno v půl sedmé vstávačka, dále oblíkačka, snídačka a šupajďačka na autobus směr ski areal zvaný Cardrona. Naskočili jsme do autobusu, já při první zatáčce usnula a probrala se až na kopci, v mlze, která by se dala krájet a v celkem dost velké kose. Tak vyskočili jsme ze ski busu, vzali si naše harampádí, já si přezula botky a šli jsme si do pokladny pro ski pas v podobě drátku a nálepky, tzv. Skipas pro kutily (drátetk provlíknete nějaký potkem na vaší bundě, a ten pak jakoby vlepíte do ski pasu, který dostanete jako nálepku, takže to musíte ještě přehnout, jste z toho olepeni a musí se vám to povést na poprvé). Když jsme procedůru se ski pasy měli za sebou, šli jsme na lanovku, která vedla přímo od pokladen. Lanovka byla 4místná, železná, pomalá a bez podpěr na nohy. No trošku mě to naštvalo.. Nahoru jsem přijela total vymrzla.. Přejeli jsme tedy na jinou lanovku, absolutně nešlo vidět kudy se vlastně jede a nerovnosti terenu, sjezdovky byl označené tak, že ve prostřed trasy byly napíchané oranžové vlajky. Dojeli jsme na nástupiště „whitestar expressu“, zde byli sedačky už vypolstrovane a lanovka byla i rychlejší, hned jsem z toho měla o něco lepší pocit. Na této lanovce jsme ještě asi dvě další jízdy pobyli, dále jsme se rozhodli přejet na jinou sjezdovku za hřebínkem. Tam už nás nečekaně překvapila modrá obloha, sedačka byla rychlá, vypolstrovaná a i s podpěrama pod nohy. Tak tady se mi začalo i líbit, stihli jsme i „manžestr“, takže celkem luxus poježděníčko, tady jsme vlastně strávili téměř celé dopoledne. Náhle se ale však zase zatáhlo a ochladilo, do toho nás přepad hlad, takže volba „hospoda“, bylo nejlepší řešení. Tam jsme pobyli asi hodinku, než nás sluníčko svými paprsky zase vytáhlo ven. Jelikož už svítilo na všechny stráně, jízdy jsme tedy všemožně kombinovali. Já se strašně chtěla dostat na jednu sjezdovku, která šla vidět s lanovky ale nevěděla jsem kudy na ní. Při objevování správné cesty, jsme se dostali do nechtěného freeridu, který nám však správnou cestu k této sjezdovce ukázal. Myslím, že to byl asi nejlepší úsek z těch všech na kterých jsme jezdili a celkem jsem se na něm vyřídila. Nakonec musím uznat, že to bylo super. Alpy to sice nejsou a asi raději ty peníze za skipas dám tam.. Ale já jsem teď na Zélandu.. =) Tak tadyto chodí trošku jinak noo. =)

Teď menší poznatky ohledne areálu

Fronty..

                Nejdříve mě celkem pobavilo, že areál zaměstnává „řadiče front“,: Lidi, ktěří rozdělují lyžaře na lanovku, aby když se dělají fronty, nejezdili zbytečně prázdné sedačky. Nejdříve mi to přišlo směšné, později se však ukázao, že to opravdu nějaký smysl má. A když jsem si vzpoměla na neuvěřitelní fronty na Dámské na Klínovci, kdy při pohledu na třísedačkovou lanovku, vidíme samotného si tam lebedícího člověka. Opravdu jsem to ocenila. Ještě tu mají fronty vymyšlené tak, že ze jedné strany chodí singl lidi, kteří jezdí samy a ty právě přiřazují k tříčlenné skupince. Z druhé strany je fornta pro lyžařské školy a lidi s předností. Nakonec se ukázalo, že v tom mají celkem pořádek.

Permice

                Jak permice vypadá jsem vám už popsala, fotka je na facebooku. Teď k tomu jak funguje, prostě vám vysí na bundě a když jste ve frontě, tak občas za váma přijde nějaký zaměstnanec s tečkou čárových kodů a permici vám opípne. Má však nefungovala tak nad tím mavli jen rukou a asi mě s ní kontrolovali jen 3x za tu dobu co jsem tam jezdila.

Označení sjezdovek

                Nad tímto jsem si též malinko lámavala hlavu. Při pohledu na mapu šli vidět nabídky třech druhů sjezdovek: zelená, modrá a černá.  Říkala jsem si a nějaká červená by tu nebyla?.. No dobrá rozjezdíme se na modrých. Občas mi ta modrá ale moc jako sjezdovka pro začátečníky nepřišla. Když jsme šli zkusit černou, pochopila jsem jak barevné rozlešení funguje. Takže zelená – louka pro začátečníky (měli tam i dlouhý jezdící koberec, takže tento areal s Klínovcem rozhodně srovnávat nehodlám)..  modrá- prostě sjezdovka, jendo jaká.. černá – neupravená místa mezi upravenými sjezdovkami, jsou tam skály, boule, prašan a tak..

FunPark

                No a určitě bez konkurenční tu mají freestylovej park, ten jsem však na vlastní kůži raději neokusila. =)