Den čtvrtý – Trumann track, Pancake rocks and Hokitika

Ráno nás po probuzení v autě překvapil  úžasný pohled na pláž s útesy, využili jsme ho tedy i k příjemnému posnídání a vyrazili dále na cesty. Jedeme si jedeme a najednou parkoviště s cedulí Trumann track a jen na 15 minut, v rámci ranní rozvičky jsme se rozhodli track absolvovat.  Jakmile jsme vlezli na pěšinu, zarazila jsem se.. Kde to vlastně jsme? Nejsme v nějakém amazonském pralese, všude staré vysoké stromy, všemožné kapradiny, lijany a vlhko. Track vypadal spíš jako procházka botanickou zahradou. Zakončen byl pláží opět s útesy. Udělali jsme pár fotek a šli zpět. Razili jsme dál cestou po west coastu. Další zastávka byla Pancakes Rocks, neboli palačinkové skály. Hned na parkovišti nás přivítal nebojácný weka pták (něco jako kiwi pták, bez dlouhého zobáku s červenýma očima a taky bez křídel). Kolem skal vede zase vyhlídkový track. Bylo to moc pěkné a zajímavé, zase něco úplně jiného než jsem viděla do teď. Nejvíce mě zaujala taková zátoka, kde se v daných intervalech rozbíjely obrovské vlny o skalnatou stěnu, a to respekt.. =D.. Po Pancakes jsme vyrazili, na mé přání směr městečko zvané Hokitika. Je to malinkaté městečko na pobřeží, které je známé hlavně tím, že se v něm vyrábí pro Zéland velmi typické špery z greenstounu (zeleného kamene). Do tohodle kamene jsem úplný blázen a do těch šperků ještě větší. Prošli jsme si městečko, navštívili nejvetší výrobnu, Michal na pláži udělal oběd a dál už jsme bez zastávky jeli do městěčka zvaného „Franz Ferdinand“, pod stejnojmeným ledovcem, kde jsme opět v backpackeru přespali.